Polštáře ze skříně

Jak jsem před Vánoci hledala nějaké ubrusy a povlečení k vánoční výzdobě, našla jsem povlaky na polštáře, které jsem šila ještě jako svobodná, mladá a neklidná kutilka (-:

Ušatý polštářek jsem šila pro brášku Míšu, patří mezi jedny z prvních výtvorů, do kterých jsem se na mašině pustila.

bucánek Ušáček

Mezi další poklady patří dvojice říkankových polštářů, které mě kdysi zaujali v Praktické ženě. Tam ovšem byly obrázky i říkanky vyšité, já jsem psala a kreslila fixami na textil, protože tolik trpělivosti nemám ani teď, natož tehdy v pubertě (-:

říkankové polštářky

A dnes ráno jsem našla opravdu zakopaný poklad - můj první patchworkový polštář a zároveň první patchworkový projekt vůbec, stříhaný nůžkama na koleně, vůbec netušíc o existenci nějakého řezacího kolečka či podložky. Látky jsou ze zásob "co dům dal" a "které oblečení už nosit nebudeme". Některé švy se už rozjíždí, přesto nostalgie zapůsobila (-:

první palačinka (-:

Momentálně mám v plánu udělat dvoudílné polštáře, jeden díl jednobarevný, druhý s jemnou kytičkou, předěl ozdobený krajkou. Také mě zaujal polštář ze starého svetru, na který jsem narazila na Helenčiném blogu. Snad se brzy dočkají realizace! Potom se určitě ozvu (-;