středa 28. května 2014

Zázraky přírody v naší kuchyni

Hurá! Hurá! Hurá! Léto je tady! Podle kalendáře možná ještě ne, ale pro mě léto začíná tím, že začnou na zahradě kvést pivoňky a po dědině černý bez. No a jelikož mám pivoňky už hezky na stole ve váze a v kyblících zaděláno na bezinkový sirup, nemusím na nic jiného čekat, skáču do kraťasů a nátělníků, léto je tu!
Zahrádka nás začíná odměňovat, nedílnou součástí téměř všech pokrmů se stává kopr, libeček a cíbíčko, dozrávají první jahody, ...




Přelom května a června je pro mně už několik let ve znamení výroby domácích sirupů. Máme dva, které musí být každý rok, i kdyby tragače padaly - bezinkový a kopřivový. K tomu si občas vyzkoušíme i nějaké nové - citronový, lipový, smrčkový, letos snad i mátový. Ale bezinkový ("kozičkový") a kopřivový je základ. A jelikož se u nás pijí v podstatě jenom dva druhy nápojů - v zimě čaj a v létě sirup, je jasné, že výroba je víc než potřebná :-) Navíc si vždycky i pár květů bezinek usušíme na čaj. I když, sirup je sirup... Ráda bych se s vámi o recepty na tyto dobroty podělila.

BEZINKOVÝ SIRUP  (recept na 8 litrů)
50 - 60 květů černého bezu
5 litrů vody, převařené a vychladlé (vloni i letos jsem nepřevařovala, ale použila jsem vodu z konvice Brita)
3 citrony
kyselina citronová dle chuti
4.5 kg cukr krystal

Na sběr květů si naplánujeme krásný výlet, projdeme se, užíváme si tu dokonalou vůni právě rozkvetlých bezinek, a teprve až se dostatečně našňupkáme, můžeme sbírat. Doma můžeme dát květy na noviny a nechat vylézt broučky a mušky, já to ale nedělám, zřejmě z lenosti, ale výluh poté stejně cedím přes plenku, takže broučky nepijeme :-) Ani květy neoplachuji, protože by podle mě přišly o většinu voňavého pylu. Raději si zajdu někam za dědinu a natrhám je na místě, kde nejezdí auta. Letos mi většinu květů nasbírala a přinesla maminka.



Do 10ti litrového plastového kyblíku (případně do jiné nádoby) dáme květy, zcela zalijeme vodou, přidáme na kolečka nakrájené citrony, zatížíme pokličkou a necháme 24 hodin stát. Poté přes hustou utěrku nebo látkovou plenku přecedíme do velkého hrnce, přidáme cukr (1:1 s výluhem, tedy na celkových cca 4,5 l nám připadne cca 4,5 kg cukru) a mírně zahříváme, dokud se cukr nerozpustí. Nevaříme. Podle chuti dáme kyselinu citronovou (naše chuť pojme tak 70 g). Na celé množství dávám také 1- 2 štamprle slivovice nebo vodky, samozřejmě čistě kvůli konzervaci ;-) Slivovice máme doma spoustu, nicméně jsou jazyky znalé, které ji i v takovém množství cítí, takže kdo chce mít čistou chuť, ať dá radši vodku.
Připravíme si čisté sklenice od gořalky - od Tuzemáku, Vodky a pod., 0,5l i 1l, komu se s tím chce hrát, mohou být i découpage technikou či barvami na sklo ozdobené, a chvilku je necháme ve stostupňové troubě vysterilizovat. Poté do nich slijeme hotový sirup, zašrubujeme a můžeme ještě dát do trouby na 10 min. při 75°C zavařit. Ještě tam máme dvě sklenice z loňska, vydržely, nezplesnivěly, nepokazily se.



KOPŘIVOVÝ SIRUP (recept na 4,5 litru)
80 mladých kopřiv natrháme, nejlépe v rukavicích, ale klidně i "na ostro" pro prevenci revma (pokud propásnete mladé kopřivy, nezoufejte a těm starým otrhejte vršky 15 - 20 cm dlouhé. Na chuti to nic nemění, jen máte možná trochu míň vitamínů).
Doma kopřivy opláchneme a dáme do hrnce, zalejeme 3,5 litry vody, přisypeme 60 g kyseliny citronové a 4 citrony nakrájené na kolečka a povaříme 5 minut. Necháme v hrnci, přiklopíme a necháme 24 hodin luhovat. Opět přecedíme přes plenku, zahřejeme a rozpustíme 1:1 s cukrem (cca 3 kg). Opět dáme štamprlku nějakého vhodného alkoholu a stočíme do sklenic a případně sterilujeme stejně jako bezinkový sirup.



Nejčastěji používaným nádobím v horkých letních dnech je potom karafa s jedním nebo druhým sirupem, plátky citronu a pár snítkami máty. Pokud je jó hic, ještě s pár kostkami ledu.



Denně se chodíme také kochat do naší zahrady a do humna, jak nám poskočila úroda, jestli už dozrála další jahoda, jak kvete hrášek, jestli už lezou okurky, co dělají cukety a dýně, jak se mají bylinky, jestli už je červený rybíz (Zuzanka číhá jako drak)... V sobotu jsme si přinesli s sebou domů kopr, cíbí, ředkvičky a mladé lístky špenátu, tak jsme si z nich udělali koláč à la lotrínský, těsto jsme ale rozmrazili listové :-)






Na zahradě vůbec trávíme poslední dobou většinu času. Při svém listování v časopisech (nevím, jak vy, ale já si dobrých receptů všímám zásadně až po delší době) jsem narazila v loňskočervnovém Apetitu na úžasné piknikové varianty balení jídla, které si můžeme přibalit s sebou na svačinku klidně i do humna. Zalíbil se mi puding v malých skleničkách. Synek totiž nejen že nám dělá ohromnou radost svými pokroky - lozí, pomalu si sedá, zdá se mi, že ze sedu přejde přímo na post smečaře - ale také mu převelice chutná. Proto se mi na lince pomalu, ale jistě hromadí dlouhá řádka skleniček po přesnídávkách (Linea Nivnice je od nás co by kamenem dohodil...). Vypadá to ve výsledku ještě líp, než v časopise! Vespodu je pár lžiček domácího müsli, následuje čokoládový puding, kolečka banánu, karamelový puding, bílý jogurt s vanilkovým cukrem, jahůdka a máta na ozdobu.






Ještě jsem musela vyfotit a vystavit mého nejvěrnějšího pomocníka při vaření pudingu a omáček - metličku, kterou mi přivezla kamarádka Martinka z Brna - bez ní (metličky, i Martinky) by to vůbec nešlo tak hladce!



Chvála Bohu za to, že žijeme na vesnici a máme zahradu. Co já bych jinak dělala? :-)
Pevně doufám, že si příchod léta užíváte stejně jako já. Krásné dny plné pohody vám přeji :)

P.

úterý 27. května 2014

Anetka, andělka pro miminko

Poslední dobou zjišťuji, že největší potěšení mi dělá tvoření pro děti. Šití, i háčkování. Pro mé děti mám právě rozdělané háčkované dečky, které doufám, že vám budu moct brzy ukázat, dneska vám ale představím andělku, kterou jsem šila na přání kamarádky. Je pro nedávno narozenou holčičku její kamarádky. Myslím si, že miminka mají spoustu andělíčků, které je ochraňují, a jednoho velkého Anděla - maminku. Jeden ochranný anděl navíc ale určitě neuškodí :-)









pátek 16. května 2014

Textilní košík ze zbytku nohavic

Páteční večer je jako stvořený pro menší potvořeníčko. Kór tento - babička s dědou si odvezli Zuzanku na víkend na prázdniny, a já, ač jsem se těšila, že bude doma chvilku klid, po dcerce smutním a ticho mi přijde strašně protivné, ač se Adámek poctivě snaží jej alespoň trochu vyplnit :-) Abych tedy zahnala stýskání, jakmile Adlik usnul, pustila jsem se do menšího projektu.

Moje babička si tento týden koupila nové rifle a jelikož je postavy menší, přišla si je za mnou zkrátit. Většinou po krácení odřezky zahazuji, tentokrát mi to ale bylo nějak líto a přemýšlela jsem, co by šlo z těch konců vyrobit. Jelikož mi tento týden dorazila i zásilka přízí na háčkování, nakonec jsem se rozhodla pro dva háčkovací košíčky - v háčkovacím hledáčku mám momentálně deku ze čtverců, proto si do jednoho košíku uložím rozdělaná klubíčka a do druhého budu skládat už hotové čtverce. Navíc mi zůstalo z patchworkového hnědého ubrusu několik sešitých pásů a hnědá látka, které se mi teď ideálně hodily k dotvoření košíků. Prostě to do sebe všechno krásně zaklaplo! Oba košíčky nezabraly víc jak 2 hodinky práce.

Postup jsem pro vás sesmolila a nafotila, třeba se vám někomu zalíbí :-) Tady je:

Na košík potřebujeme odstřihnuté spodky nohavic a látku
na dno, uši a vnitřek košíku. Mně zbyl patchworkový (pw) pás
z nedávno šitého ubrusu na dno a hnědá látka na podšívku.

Změříme si obvod nohavice a podle toho ustřihneme pás
na dno košíku (nezapomeneme na přídavek na švy, u mě
stačil 1 cm, nešiju je moc široké). Zbylý pás (nebo libovolnou
jinou látku) použijeme na uši košíku - ideální je 15-20 cm
na délku a 10 cm na šířku.

Po rubu k sobě sešijeme pás látky, který použijeme na dno, a kousky
na uši košíku. Ty poté přehneme na polovinu a znovu sešijeme...
...tentokrát již po líci.

Na rifle navlečeme dno (lícovými stranami k sobě) a
sešijeme.

Na rubové straně poté prošijeme dno.

Rozložíme rožek a na rubu prošijeme. Já jsem šila 3,5 cm
od špičky, ale je na vás, jak budete chtít mít košíček široký.

Přebytečnou špičku odstřihneme.


Košík otočíme na lícovou stranu a přišijeme uši. Rifle nemají
švy uprostřed, proto jsou uši posunuté, záleží samozřejmě
na střihu kalhot.

Při práci každá švadlenka jistě ocení dobrou svačinku -
tuto mi přinesla babička, česnekové roládky, právě
vytažené z trouby :-) Pochutnáme si a pokračujeme...

Připravíme si podšívku. Když šiju košík, zpevňuji vatelínem
vnější část košíku, ale jelikož jsou tady nohavice sešité
do válce a špatně by se mi s tím pracovalo, zpevnila jsem
tentokráte podšívku. Odměříme si potřebný rozměr látky
i vatelínu, přehneme a prošijeme po krajích. Na jednom kraji
necháme otvor na otočení, stačí 5 cm.

A můžeme sešívat k sobě. Košík vložíme do podšívky tak,
aby k sobě doléhaly lícovými stranami. Dáme pozor, aby uši
byly pěkně schované vevnitř a prošijeme.

Otvorem, který jsme si u podšívky nechali, obrátíme košík
na lícovou stranu. Otvor pak sešijeme skrytým stehem.

A máme hotovo! Můžeme začít háčkovat :-)

Jupí, háčkovací košíčky ze zbytku babiččiných riflí
jsou na světě!

Nakonec mi páteční rychlovka udělala velkou radost - podařilo se mi upotřebit několik zbytků dohromady, udělat si systém v háčkování a ještě si nastříhat i látku na víkend. O víkendu mě totiž čeká hned několik projektů - obal na equa láhev pro kamarádku, uháčkování pár nových čtverců do deky a konečně snad i nějaké potvořeníčko z látek, které mi doma leží už nějaký ten měsíc, ale pořád se k nim nemůžu dostat. Samozřejmě, pokud mi to všechno Adámek dovolí :-)

Krásnou dobrou noc,

P.

středa 14. května 2014

Andělské duo - andělka Lenka a její maminka

Dnes bych vám chtěla představit copaté andělky, které jsem šila na přání kamarádky - jednu přímo pro ni a jednu pro její maminku. Žlutá je pro Lenku, modrá kytičková pro mamku. Látky na obě dvě panenky se mi moc líbí, šilo se z nich jedna radost. A naše Růženka si měla opět na chvilku s kým popovídat!











Krásný večer všem!

P.

pátek 9. května 2014

Narozeninová Andělka Lidka a patchworkový ubrus

Dobrý večer!

Po delší odmlce jsem našla čas, abych dodělala pár dávno slíbených a rozdělaných projektů. Vždycky, když jsem poslouchala nebo četla o životě na vesnici, přišlo mi strašně líto, že se ručním pracím naši předkové věnovali jenom v zimě. Jak to jenom mohli vydržet?! Jenže teď, když mám dvě malé děti, velký dům, zahradu a humno, už tomu začínám rozumět. Ač bych strašně moc chtěla, po celodenním kolotoči kolikrát není večer energie k šicímu stroji sednout... Jenže i když si sednu večer k televizi, ruce mě přece jen svrbí, tak jsem neodolala a u Tvořivé ovečky si objednala příze na háčkovanou deku dospěláckou a dvě dětské. Teď už jenom netrpělivě čekám, až zazvoní pošťák s balíčkem! :-)

První z čerstvých dodělávek je Andělka Lidka, kterou jsem měla v mém objednávkovém sovičkovém notýsku napsanou už snad od ledna - jako dárek, který si teta objednala pro kamarádku k šedesátinám. 

 



Další na seznamu byl patchworkový ubrus, který jsem šila na přání macešky Jarmilky pro její maminku Zdenu ke svátku matek. Má hnědou kuchyň a béžový podkladový ubrus, tak vznikl tento menší ubrus (cca 85 x 85 cm). Tak jen doufám, že udělá radost :-)




Tento týden bych velice ráda ještě zmákla další tři andělky, kterým chybí už jenom vlásky a jedné polštářek do ruky. To by mohlo klapnout! A pak už mi toho v sovičkovém deníčku moc nezbývá, takže mám v plánu vrhnout se do šití pro své děti - kapsář na stůl a sponkovníček pro Zuzanku, hrací deku pro Adámka, pastelkovník, nějaké kloboučky na léto a spoustu dalších nezbytností :-) Na internetu jsem viděla i parádní kapsáře na boky manželské postele pro nás nešťastníky, kterým se do ložnice nevlezou noční stolky. Tak snad dojde i na ně :-)

Minulý víkend jsme poprvé vyjeli všichni čtyři na menší dovolenou - ke kamarádům do Brna. Po dlouhé době jsem mohla vypnout, užívat si rodiny a výletů. S kamarádkou jsme vzaly útokem i IKEA, kde jsem si udělala radost a nakoupila plno "nezbytností" do domácnosti. Sadu menších skleniček jsme po návratu nabarvily barvami na sklo, jen jsme je nestihly dodělat, tak to zůstalo na Martince. Jak mi je přiveze, hned vám je ukážu :-) Zuzanka dostala nová razítka a fixy, a také novou výtvarnou zástěrku. Všechno poctivě používá téměř každý den!



Obě dvě jsme si koupily i silikonové formy na muffiny, ze kterých máme se Zuzkou ohromnou radost. Včera jsme je vyzkoušely, a muffinky se nedožily ani dnešního rána!


V kuchyni se u nás neděje nic moc nového, vaříme, pečeme, kvásek nám teď trochu zahálí v lednici, naposledy jsme pekli chleba právě do Brna, ale víte, jak to je - když chcete, aby se něco moooc podařilo, většinou je z toho ostuda. Ne jinak tomu bylo i teď - větší placák rejnokový se mi snad ještě nikdy nepodařil... Ale chlebík jsme snědli i tak :-) 

Děda odjíždí v sobotu na týden na ryby, tak jsme mu s sebou přibalili nezbytnou rybářskou výbavu - sklenku utopenců :-)


Toliko zprávy z naší dílny a kuchyně. Přeji vám všem krásný víkend (u nás bude pracovní, chystáme se na opravu dvora), mějte se krásně!

P.