středa 26. února 2014

Vatikánský týden štěstí

Minulou neděli nám u dveří zazvonila Radka, moje teta a biřmovací kmotřenka a Zuzančina kmotra. Přinesla mi kvásek na vatikánský chleba (teda, jmenuje se chleba, ale jde spíš o buchtu) štěstí. Slyšela jsem o něm poprvé, ale když jsem mrkla na internet, zjistila jsem, že tento "řetezový" kvásek koluje už víc než 70 let! Princip tohoto chlebu spočívá v tom, že vás někdo obdaruje kváskem a receptem, podle kterého se o kvásek celý týden staráte. V neděli pak upečete výbornou buchtu a přinesete tak štěstí celé rodině. A tomu, kdo se o něj stará, splní chléb jedno přání! Jíst tuto buchtu můžete kdykoliv, ale upéct pouze jednou za život. V návodu je napsáno, že se vychází z principu řetězových mailů. Přiznám se bez mučení, že ty já ráda nemám a v 99 % je mažu, aniž bych je přečetla. Kváskový "řetězový" nápad mě však nadchl!




Velice by mě zajímalo, jestli praotec toho mého kvásku je tentýž jako všech ostatních, nebo se to celé někde přerušilo a začalo se zase znovu. Ale buďme duše romantické a doufejme, že je to pravý potomek původního Vatikánského chlebíku štěstí! Ten prý vznikl u otce Pia (odtud název, pod kterým je známý ve světě - Holy bread of Padre Pio), kněze žijícího za 2. světové války v Itálii. Chleba tehdy bylo velký nedostatek, a Padre Pio obdarovával lidi prosící o jídlo tím málem, co měl k dispozici. Jednou šel pro zbytek chleba, a vrátil se s chlebem od poutníka, který mu ho věnoval, aby lidé měli zase co jíst. Od té doby putuje kvásek z toho chleba světem a každý týden se jeden díl rozdělí na čtyři a tím nasytí čím dál větší počet strávníků. Trochu mi to i pomáhá osvětlit záhadu, jak dokázal Ježíš nasytit ze dvou chlebů zástup několika tisíc následovníků. Kváskem! A vůbec, proč by ten chleba z Ježíšova příběhu nemohl být  praotec Vatikánského chleba?! No, ale to už jsme někde úplně jinde :-)

Tak jako tak, zase se mi jednou potvrdilo, že Pán to má všechno krásně naplánované a zázraky se dějí! Kvásek mi totiž nemohl poslat v lepší dobu - posledních pár týdnů jsem zblázněná do pečení chleba, mám čas i náladu se o kvásek starat celý týden, měla jsem velikánskou chuť na nějakou dobrou buchtu a především - mám jedno obrovské přání, které by mi vatikánský chlebík mohl splnit! Výsledek zjistím až časem, ale přání vysílám do éteru a se zadrženým dechem čekám a doufám...

K receptu - v neděli nebo v pondělí k vám doputuje menší krabička s kváskem a návod, jak na to. Na něm si přečtete, co že to držíte v ruce. Kvásek by měl stát celou dobu na lince, přikrytý, a neměl by přijít do styku s kovem - míchat tedy stěrkou nebo vařečkou. A od pondělí se začínáme starat... Pod fotkami najdete zkopírovaný návod pro případ, že by vám někomu přistál doma kvásek bez návodu (nebo byste si chtěli přečíst, co je na něm napsáno). Celý týden jsem se těšila na neděli, až si buchtičku upečeme a ochutnáme, a výsledek nezklamal - vláčná, voňavá a nadýchaná! Do pondělí zbylo na talířku jenom pár čtverečků a ty se nedožili pondělního večera. Doufám, že i darovené tři díly udělají radost a splní přání!

Pondělí - začínáme! :-)

Pondělí - přidáme 250 g cukru, toť vše.
 
Úterý - přidáme 250 ml mléka a zamícháme.
Středa - přidáme 250 g mouky a zamícháme.

Čtvrtek - zamícháme ráno, v poledne a večer.

Pátek - přidáme 250 g cukru, 250 g mouky a 250 ml mléka.
Zamícháme.

V sobotu těsto rozdělíme na 4 díly. Jedno si necháme,
další tři přichystáme na darování.

A v neděli pečeme - konečně!

Pekla jsem na plechu, ale viděla jsem pečené i v koláčových
nebo bábovkových formách.

Upečeno! Buchtička voněla po celém domě.



NÁVOD
Vatikánský chléb štěstí koluje po světě stejně jako řetězové emaily. Vatikánský chléb (buchta) se vám dostane do rukou ve chvíli, kdy u vás může něco změnit. Nikdy byste ho neměla sama vyhledávat a shánět. On si vás najde sám. Je obklopen tajemstvím, protože se přesně neví kdy a kde tato „kolovačka“ vznikla. A právě proto, že je zahalen do tajemného pláště, obdarované ženy podlehnou a upečou ho, neboť jsou zvědavé, co z darovaného dílu těsta vznikne.
Princip spočívá v tom, že se vám do rukou dostane darované těsto. To necháte na lince a týden se o něj staráte – přidáváte ingredience, mícháte, … Šestý den těsto rozdělíte na čtyři díly. Jeden si necháte a zbylými třemi někoho obdarujete. Osobě, kterou jste si pro darování chleba vybrali, musíte předat těsto společně s receptem. Vatikánský chléb štěstí můžete jíst kdykoliv, avšak péct ho můžete jen jednou za život. Chléb přinese štěstí celé rodině a tomu, kdo se o těsto celý týden staral, splní velké přání.

Postup tvorby Vatikánského chleba

Darované těsto by nemělo přijít do styku s kovovými předměty. Proto ho umístíme do plastové či skleněné misky, zamícháme vařečkou, přikryjeme utěrkou a celý týden necháme přikryté těsto stát na lince.
PONDĚLÍ
Do těsta přidáme 250 g krupicového cukru. Nemícháme.
ÚTERÝ
Přidáme 250 ml mléka. Zamícháme.
STŘEDA
Přidáme 250 g polohrubé mouky. Zamícháme.
ČTVRTEK
Těsto promícháme ráno, v poledne i večer.
PÁTEK
Přidáme 250 g cukru, 250 ml mléka a 250 g polohrubé mouky. Zamícháme.
SOBOTA
Těsto dobře promícháme a rozdělíme na 4 díly. 
NEDĚLE
Do jednoho dílu přidáme 250 g polohrubé mouky, 250 ml oleje, 3 vejce, 3 nastrouhaná jablka, půl prášku do pečiva, půl lžičky jedlé sody, půl lžičky skořice, půlku nalámané čokolády (nejlépe na vaření), 2 hrsti nahrubo nasekaných ořechů, hrst rozinek, vanilkový cukr. Vše důkladně promícháme.
Pečeme v pekáči na pečícím papíru. Těsto je potřeba hlídat, protože je poměrně rychle upečené. Byla by velká škoda, kdyby se vám váš chléb štěstí připekl. Upečenou buchtu nedávejte do lednice.
V neděli nebo v pondělí někomu darujte zbylé tři díly.
Vatikánský chléb štěstí můžete ještě podle chuti svrchu pocukrovat a pak už si jen užívejte ten nadýchaný, lahodný, provoněný vatikánský koláč. Hned po prvním soustu budete vědět, že ten týden péče o těsto za to stál!



7 komentářů:

  1. Ahoj Peťo, o tomto chlebu jsem nikdy neslyšela a jestli ano, tak si to nepamatuju. V létě 2012 jsem byla v původním domečku otce Pia v Itálii i v kostele, do kterého se jako dítě chodil modlit. To místo bylo moc pěkné! Doufám, že se i ke mě ten kvásek někdy v životě dostane, schválně by mě zajímalo, jak taková buchta štěstí chutná :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mari, to se máš, to bych se taky mrkla do jeho domečku :-) Církev se prý k tomu kvásku nějak nehlásí, třeba je to jenom pověra, ale i kdyby, příběh je to pěkný :-)) Tak přeju, ať se k Tobě dostane :-)

      Vymazat
  2. Perfektní a podrobný návod - děkuji Peti!
    Hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Helenko :-) Máš s tímto chlebíkem nějakou zkušenost?

      Vymazat
  3. Peti, zrovna včera k nám dorazil, tak jsem na něj zvědavá :) Minulý týden jsem se o vatik. chlebě dočetla poprvé u tebe na blogu a včera u nás zaklepala malá sousedka s kváskem. Byla jsem mile překvapená a těším se na vůni při pečení!
    Jinak: Tvé články se moc dobře čtou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Maruško :-) Tak pak dej vědět, jak chutnal ;-)

      Vymazat
  4. Tak to ti docela dost závidím, že dokážeš něco takového upéct sama doma... Já jsem se o něco takového také pokoušela a moc mi to nevyšlo... No a tak jsem se naštvala a prostě jsem si všechno, na co jsem měla chuť, pořídila z této stránky zde a bylo po problémech :D

    OdpovědětVymazat