Chtěla jsem ji udělat ještě trochu delší a na cípy nadělat třásně, ale Zuzka řekla, že chce takovou, jaká je na obrázku. Tak jo :-) Je trochu menší než ta pro Adámka a obě jsou velké tak akorát na přehození noh, případně zad, nebo nejlíp do kočárku... No co, na velikosti přece až tak nezáleží, že? Od každé deky mi zbylo trochu příze, tak se možná hecnu o do menších polštářků. Možná. :-)
Tak mám zase po dlouhé době radost z dokončené práce. Určitě to znáte, pocit k nezaplacení.
Mívám totiž záchvaty tvořivosti ve vlnách - chvilku zuřivě tvořím na šicím stroji, pak háčkem, pak v kuchyni... Vlna trvá většinou několik týdnů až měsíc, než se přižene druhá :-) Ale v pravidelných intervalech se ke svým koníčkům zase vracím. Naštěstí, protože by zůstala nedodělaná spousta projektů. Snažila jsem se dělat od každého chvilku a pořád, ale to mě moc nebavilo. Takhle mi to vyhovuje víc. Momentálně odpočívám od šicího stroje i od háčku, ale dečce už moc nechybělo, tak jsem si říkala, že ji dodělám. A vlna se pomalu zvedá, začínají mě svrbit ruce a je mi jasné, že se hned pustím do nového háčkovaného projektu - a jak jinak než do deky :-) Tentokrát to bude deka pro mě a pro manžela, kterou se přehodíme u filmu oba dva. Je složená ze čtverců, podobně jako deka pro Adámka, ale místo 35 jich budu háčkovat 130 :-/ Tento projekt bude asi několikaletý, ale nevadí. O to lepší bude pocit z dokončené deky. Tak snad to stihnu, než půjde Zuzka do 1. třídy (za 14 dní nastupuje do školky). Co říkáte na barvičky?
Krásné, že? :-) Pojedu podle tohot návodu - DROPS, už se nemůžu dočkat. Háčkování mě uklidňuje. Krásně se u něj relaxuje. Až teda na začišťování, to ráda nemám, ale pořád se to dá vydržet :-)
Mějte se krásně a tvořte!
P.
Peti, deka je moc krásná! Přeji hodně sil do dalšího projektu.
OdpovědětVymazatPříjemný večer, Helena