pátek 29. července 2016

Stolový bunkr pro naše draky

Milé tvořilky,

hlásím se z dílny po téměř třičtvrtě roce, během kterého, musím přiznat, mé tvoření mírně (řečeno) pokulhávalo. Veškerá kreativní činnost se omezila na malování či vymalovávání pastelkami, stříhání nůžkami, barvení vodovkami, modelování z plastelíny a podobné dětemlibé aktivity. Což o to, s dětmi mě tvoření velmi baví, nejen kvůli tomu, že právě při těchto aktivitách jsou děti celkem klidné, téměř nic nerozhazují a spořádaně vydrží sedět někdy i hodinu v kuse u stolu :-) Nicméně tvoření tohoto druhu mi většinou částečně ukojí mé tvořivé chutě a večer už se jenom svalím k seriálu a na tvoření "dospělácké" už mi nějak nezbývá sil. Mírné zlepšení očekávám od začátku školního roku, kdy mi moji dva starší draci nastoupí do školky a doma mi zůstane "pouze" novorozeňátko, které vetšinu dne prospí a já (snad) budu mít trochu času pro šití :-)

Když občas hodně svrbí ruky, vezmu do nich háček a nějaké drobnosti zkouším. Zhruba před půl rokem mi má kamarádka Magda ukázala návod na háčkovanou panenku, o které pro vás chystám přispěvek, jakmile doháčkuji druhý exemplář pro naši nejmladší Bětušku, která se zatím ještě vyhřívá v bříšku, ale moc dní jí tam už nezbývá... :-)




Dnes bych se s vámi chtěla podělit o zpracování šitého bunkru pro děti. Prej v těhotenství ženu popadá hnízdící instinkt. Pokud se dobře vzpomínám, u mě to platilo v prvním a ve velmi mírné formě ve druhém případě. Třetí bylo bohužel tak krátké, že jsem se nestihla ani rozkoukat, a ve čtvrtém mě nějaké hnízdící pudy nechávají naprosto chladnou. Řekla bych však, že se naší rodině nevyhnuly, jen si je za mě vybírá naše nejstarší dcerka Zuzanka. Jakmile ráno otevře oči, už tahá deky, polštáře, pastelky, papíry, nočník, toaletní papíry, koš, nádobí, oblečení... Zkrátka všechno, co by mohla ve "svém" domově potřebovat, a už staví. Kdekoliv. V kuchyni, v obýváku, v pokojíku, na chodbě, jednou dokonce už i na záchodě. Což o to, tyto kreativní počiny u svých dětí plně podporujeme. Nicméně deky jsou klouzavé a tak po hodinovém stavení bunkru následuje co pět minut: "Mami, spadly nám dveře, pojď nám to postavit!" "Mamiiii, ta střecha tu vůbec nedrží, co s tím mám dělat?" "Mamííííííí, Adámek zase vlezl bokem a všechno mi zbořil...". Po pár dnech vás to přestane bavit, sednete k internetu a hledáte řešení. A jakmile děti vyjedou na výlet s babičkou, i přes vysoký stupeň těhotenství a vysoké teploty za oknem sednete k šicímu stroji a šijete. Z části, aby měly děti radost, z části, abyste měli klid vy :-)

A zrovna takové okénko se mi naskytlo včera. Děti vyrazily s babičkou na výlet do Kroměříže a já se konečně hecla a pustila se do šití. Cílovou destinaci stanu jsem zvolila v kuchyni, protože tu přeci jen trávíme nejvíc času a protože rozmístění stolu a židlí, na kterých stavíme deky, mi přijde takové nejhezčí (a stan největší, což u tří dětí za chvilku určitě nebude na škodu). I šití jsem si snesla dolu, protože v podkroví v zašívárně je teď nehorázné vedro. A jelo se :)

Základna - na tohle je třeba ušít stolový bunkr... V hlavě je
jenom matná představa, ale to se určitě při šití vytříbí :-)

Zkoušela jsem si namalovat něco jako plánek, ale
rozměry mi stejně moc neseděly, tak nakonec jsem šila
spíš od oka a průběžného přikládání ke stolu...

Po roce vytažena patchworková sestava <3

Konečně přišla řada na krabici s látkovými odřezky :-)

Šijem!!

Dokonce jsem vytáhla i záclonu od tchýně, kterou mi kdysi
dala na zpracování v potvořeníčku... Na okýnka ideální!

Docela jsem si patchworkově zařádila... Oproti klasickému
sendvičovému patchworku ale tady doporučuju všechny
spoje olemovat, protože jsem šila jen jednu vrstvu.
A znaje své děti neposedy, bude to asi jednodušší než
pořád spravovat...

První stěna hotová!

Občas je dobré mrknout i na žehličku, jaká je na ní nastavená
teplota... Nebo budete muset přešívat okno jako já :-D

Dveře už se taky rýsují, už to dáváme dohromady...

Stěnu vlevo od čelní jsem se rozhodla zdvojit a vylepšit
kapsičkami, ať si mají děti kam uložit svoje poklady...

Jako strop jsem původně chtěla použít bílé plátno, ale
babička našla staré povlečení, které se mi víc hodilo do modra.
Tak se řezalo a rozkládalo :-)

Po chvilce se ze sešívání bunkru stala docela výzva... :-)

A základ je hotový do večera, než děti přijely :-) Adámek
už se neprobral z vytuhnutí z auta, ale Zuzka to ještě stihla
zkontrolovat :-)

A ráno už jsme začali stěhovat domácnost, i když bylo ještě
třeba olemovat spoje a spodek bunkru...

...jenom chvilku si tu, mamko, odpočinem a pak to můžeš
dodělat! :-)

A tady už je hotovo. Děti si ještě řekly, co by chtěly dodělat.

Zvonek pro pošťáka a pro návštěvy...


Č.p. a poštovní schránka :-)
Kuk! 
No a samozřejmě kytičky do okna, ať to tu máme hezké :-)

Tak jsem se po několika měsících bez šicího stroje dosyta vyřádila. Radost mi nepokazilo ani to, že jsem se v noci nemohla pohnout, jak moc mě po takové době bez tréninku bolela záda :-) Ráno jsem to rozchodila a dnes jsme ještě doladily detaily. Zuzka chce v bunkru spát, nějaké odřezky modré látky mi ještě zbyly, tak možná ještě dojde na polštářky a patchworkovou deku do výbavy... Ještě budu muset asi všít klín vedle vstupních dveří, nějak nám to tam nedovírá, a na internetu jsem viděla ještě krásný stolový domeček, který měl vevnitř našitou aplikaci krbu s ohýnkem, tak ve mě ještě hlodá červíček, kdy to tam šupnout, jestli před porodem, nebo až po... :-) Ale asi nechám děti chvilku si domečku užít a uvidíme, jak to vyhnije :-)


3 komentáře:

  1. Peti, perfektní domeček! Sen každého dítěte!
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Petulko, vymyslela si to skvele ...si velmi šikovná a ako málo stačí aby deti mali radosť a vyhrali sa do sýtosti......Mirka

    OdpovědětVymazat
  3. Petulko, vymyslela si to skvele ...si velmi šikovná a ako málo stačí aby deti mali radosť a vyhrali sa do sýtosti......Mirka

    OdpovědětVymazat