Už tu máme další nový rok...

Ahoj všichni,

kdybych chtěla popsat rok 2013 několika málo slovy, asi by to bylo - hektický, plný změn, těhotný, šťastný a ke konci bohužel i smutný a náročný.
Na začátku roku jsme se přestěhovali do nového bydlení - rekonstruovaného domečku mých prarodičů, ve kterém bydlíme spolu s mojí babičkou. Během roku jsme ještě prováděli nějaké menší úpravy vevnitř i venku, plánovali, co uděláme na dvoře a na zahradě, zasadili i sklidili menší úrodu v humně, na podzim zasadili spoustu nových stromů - trnek, třešeň, hrušky, ořechy a hlavně špendlíky!

náš dům - náš hrad

V únoru jsme objevili nejkrásnější dárek - dvě čárky na těhotenském testu. Splnil se nám sen, že budeme mít dvě děti po sobě, celé těhotenství bylo bez problémů a 29. října se nám Adámek.

náš malý chlapeček

Poslední měsíc byl pro naši rodinu náročnější, jedna špatná zpráva se sypala za druhou... O to víc nás to však stmelilo a pevně doufám, že rok 2014 přinese zprávy dobré a všechno zlé nechá ve třináctce...

Vám všem přeji do nového roku jen to dobré, spoustu zdraví, lásky a životní pohody. No a samozřejmě dobrých nápadů! (-: Andělé ať vás provází na každém kroku!

Pro moji Zuzičku...

Jednou z výhod toho, že mám holčičku je to, že se můžu vyřádit při šití i vaření pro ni. Zatím pro ni, doufám že časem i s ní. Zatím to vypadá, že ji to bude bavit stejně jako mě :-)

Když jsme zjistili, že čekáme druhé miminko, rozhodli jsme se, že Zuzce vybavíme pokojíček a naučíme ji tam spávat, aby se v noci s miminkem vzájemně nerušili. Měla tehdy rok a půl, z postýlky už uměla vylézt, tak jsme pro její pelíšek zvolili postel, kterou jsme našli u babičky na půdě ještě po strýcích, ne-li po tatínkovi. Byla bíle lakovaná, což by se nám nehodilo do jejího pokojíčku, tak ji manžel opálil, zatmelil a natřel na tmavě hnědo.
Když měl hotovo, nastoupila jsem já, abych jí ušila kapsář ke stěně. Je tam sice i dřevěný rám, ale kapsář přece musí být! Zatím si v něm schovává "jenom" dudlíky, občas panenku, ale počítáme časem i s knížkama, deníčkem nebo nějakým přehravačem písniček či pohádek na dobrou noc (-:
Pustit se do realizace mi zabralo trochu víc času, protože jsem to pro ni chtěla jako překvapení ke svátku. Příležitost se našla, když si ji babička vzala na prázdniny do Kroměříže. Mohla jsem stříhat, sešívat a zdobit celý den. Už jsem měla celkem velké bříško, což mi trochu ztěžovalo práci, no a večer jsem se nemohla skoro pohnout, jak mě bolela záda, ale téměř celý kapsář byl hotový, zbytek už jsem zvládla po večerech (-:

kapsář pro moji dcerku do její krtečkové postýlky (-:

A jelikož je holčička jak má být, stává se z ní pěkná parádnice. Aby mohla vyrážet na špacír ať už s námi, nebo s některou z babiček či dědečků, kterých má požehnaně :-), ušily jsme spolu kabelku, ve které může nosit holčičí nezbytnosti...

kabelka pro moji parádnici

Polštáře ze skříně

Jak jsem před Vánoci hledala nějaké ubrusy a povlečení k vánoční výzdobě, našla jsem povlaky na polštáře, které jsem šila ještě jako svobodná, mladá a neklidná kutilka (-:

Ušatý polštářek jsem šila pro brášku Míšu, patří mezi jedny z prvních výtvorů, do kterých jsem se na mašině pustila.

bucánek Ušáček

Mezi další poklady patří dvojice říkankových polštářů, které mě kdysi zaujali v Praktické ženě. Tam ovšem byly obrázky i říkanky vyšité, já jsem psala a kreslila fixami na textil, protože tolik trpělivosti nemám ani teď, natož tehdy v pubertě (-:

říkankové polštářky

A dnes ráno jsem našla opravdu zakopaný poklad - můj první patchworkový polštář a zároveň první patchworkový projekt vůbec, stříhaný nůžkama na koleně, vůbec netušíc o existenci nějakého řezacího kolečka či podložky. Látky jsou ze zásob "co dům dal" a "které oblečení už nosit nebudeme". Některé švy se už rozjíždí, přesto nostalgie zapůsobila (-:

první palačinka (-:

Momentálně mám v plánu udělat dvoudílné polštáře, jeden díl jednobarevný, druhý s jemnou kytičkou, předěl ozdobený krajkou. Také mě zaujal polštář ze starého svetru, na který jsem narazila na Helenčiném blogu. Snad se brzy dočkají realizace! Potom se určitě ozvu (-;

Háčkované ozdoby na stromeček

Včera jsem tak brouzdala po internetu a hledala, co bych mohla potvořit při sledování seriálu. Našla jsem spoustu háčkovaných drobností, které jsou tak krásné a tak jednoduché, že jsem se do některých hned pustila. Navíc jsem našla Helenin blog, který je plný krásných nápadů i přehledných návodů, ze kterého mám radost celý den - děkuji ;-)

Zalovila jsem ve fotkách a našla pár háčkovaných drobností, které nám pravidelně zdobí náš "lidový" umělý stromeček :-) Dávám sem pár fotek pro ukázku. Doufám teď, že mi vydrží nadšení z toho, že opět držím háček v ruce, a pustím se i do nevánočních háčkovaných radostí :-)

Bart Simpson s holým zadkem

Někdy na jaře jsem slíbila svému bráchovi Míšovi, že mu na narozeniny upeču dort s Bartem Simpsonem. Sedli jsme k internetu a našli jsme Barta, jak vystrkuje zadek, což se nám oběma hned zalíbilo.

Dneska jsem se do něj pustila - Míša má narozeniny na Silvestra a zítra mu jdeme popřát. Je až neuvěřitelné, jak rychle to letí, už to bude 11 let, co mě mamka chvilku po půlnoci budila, že jedeme do porodnice. Po cestě nás zastavili policajti, ale nastávající tatínek rychle vysvětlil, kam jedeme, a hned nás pustili dál :-) Absolvovali jsme s mamkou porod oba dva, kolem desáté dopoledne se Míša narodil. Dodnes jsem ráda, že jsem u porodu ve svých 17 letech byla - když jsem tam o necelých 10 let později jela já s naší Zuzankou, věděla jsem už, do čeho jdu, a ani jsem se moc nebála... :-)

mému bratru Míšovi k 11. narozeninám

Taška technikou log cabin (srub)

Když jsme koupili kočárek v oranžové barvě, říkala jsem si, že by nebylo špatné ušít nějakou pěknou tašku naspod kočárku, ve které bych mohla vozit pláštěnku, deštník a podobné nezbytnosti na procházku.
Chtěla jsem si vyzkoušet techniku log cabin, tak jsem doma pohledala zásoby oranžových látek a pustila se do práce. Výsledkem jsem byla mile překvapená, tašku jsem nějakou dobu používala jako nákupní. Teprve až se narodil Adlik a sporťák jsme vyměnili za hluboký kočárek, začala jsem tašku používat tak, jak byla původně myšlena.
Jedna perlička, ze které byl můj muž trochu na nervy - tašku jsem chtěla zapínat na knoflík, neměla jsem doma však žádný pěkný. Sedla jsem k internetu a nakonec mi v košíku přistály knoflíky a pár dalších drobností celkem za 1 500,-. Pravda, na to, že mi chyběl jenom jeden knoflík, je to trochu dost, ale však ono se to určitě využije!! :-)

taška ke kočárku

vnitřek je z kytičkované látky

Na objednávku jsem potom vytvořila ještě jednu tašku, tentokrát laděnou do růžova, pro tetu :-) Momentálně mám rozdělanou modrou verzi, až bude hotová, přidám foto.

růžová varianta

Růžová kolekce

Poslední sada, kterou jsem tvořila jako dárek k loňským Vánocům pro Dášu (tchyni), je laděna do růžova. Košiček je samozřejmostí, k tomu tentokrát oboustranný basket na pečivo nebo na nějaké drobnosti.

Návod na basket najdete tady, je ještě mnohem jednodušší a rychlejší než patchworkový košík a nadělá také spoustu parády :-)

růžová kolekce

Modré patchworkové polštářky

Na tuto sadu dvou modrých polštářků jsem použila patchworkovou látku, tzn. takovou, která už je složená ze čtverců různých odstínů a vzorů laděných do modra. Ty jsem rozřezala na menší čtverečky a ty potom skládala na polštáře (a samozřejmě i na košík). Nemusela jsem tak kupovat spoustu látek, stačila mi jenom jedna.

modrá kolekce

Na zadní stranu jsem použila bílou látku ze starého prostěradla. Našla jsem jich doma spoustu, tak si je schovám na zadní strany výtvorů ;-)

Polštářky mi pomáhala skládat Zuzanka, tehdy jí bylo kolem 9 měsíců. Putovaly pod stromeček pro Kubovu (manželovu) tetu.

Maminčina pomocnička

Ještě u toho dlouho nevydržím, kramovat ve skříni je lepší :-)

Červená kolekce - taška a košík

Jedním z loňských projektů byla taška přes rameno spolu s patchworkovým košíkem jako dárek pro moji maminku. Košík byl hotový během chvilky, taška na papíře taky, jenom realizace mi chvilku trvala, protože jsem šila bez návodu a jako začátečník jsem si s některými věcmi nevěděla rady. Nejvíc zabrat mi dal zip - nějak mi nešel všít a ve výsledku zůstal trochu šejdrem. Ale zase si říkám, že je aspoň vidět, že je to šité doma a z lásky :-)

červená sada

Patchworkový košík

Před rokem jsem přemýšlela, co bych udělala kamarádce na Vánoce - má doma oranžovo-kytičkové prostírání a polštářky, tak jsem si řekla, že něco k tomu. Jako první jsem hledala nějaké podobné látky, když se podařilo, hledala jsem, co ušiju. Narazila jsem na blog paní Jany Malaníkové - Jamala, kde jsem našla nepřeberné množství inspirace i návodů. Zaujal mě patchworkový košíček, tak jsem se do něj s nadšením pustila.

první pokus o patchworkový košík

Když jsem ušila první, nedalo mi to a postupně jsem jich udělala víc, až jsme doma měli košíkovou :-) Všechny ale odešli na Vánoce k Ježiškovi a od něj k mojí rodině, tak mi doma nezůstal žádný. Ale na několik košíků mám dopředu nastřihanou látku, tak až bude chvilka, tak se do nich pustím :-)

košíková (-:

Návod je krásně srozumitelný a překvapilo mě, za jakou chvilku je možné košík ušít. A když jsem si ještě přečetla příběh autorky návodu, popsaný v začátku, řekla jsem si, že tento kouzelný košík určitě musím mít v repertoáru výrobků :-)

Když se vrátím k původnímu záměru - dárku pro kamarádku, nakonec jsem ke košíku přihodila ještě nákupní tašku. Doufám, že oba dělají radost i užitek ;-)

nákupní taška jako dárek

Jak mě chytl patchwork

Ruční práce mě bavily už od malička. Vzpomínám si, jak jsem byla jako malá nemocná, mohla jsem mít tak 7 roků. Zrovna jsem marodovala u babičky, která než odešla do práce, ukázala mi, jak se háčkuje základní očko. Než se z práce vrátila, uháčkovala jsem šňůru dlouhou několik metrů a na přivítanou jsem ji hodila dolů schodištěm :-)

Háčkování mě baví do dneška, stejně jako další ruční práce a výtvarné techniky, ale jak už mnoho nadšenců přede mnou jsem nejvíc propadla kouzlu šicího stroje a patchworku. Pokukovala jsem po něm dlouho, ale zdál se mi moc složitý. Když jsem jednoho dne našla odvahu a vyzkoušela si ho, zjistila jsem, že tak hrozné to není, a od té doby zkouším, kdykoliv je čas, něco vytvořit. Úplně první pokus - polštář - jsem někam založila, snad jej ale najdu, abych ho mohla vyfotit a vyvěsit sem jako historický exemplář :-) Neměla jsem tehdy ještě koupené pomůcky pro patchwork, takže jsem látky stříhala v ruce a ne zcela ostrými nůžkami, přesto mě to neskutečně bavilo!

(Doplnění 29. 12. 2013 - dnes jsem zmiňovaný polštář našla!! Tady je:)

první patchworkový pokus

První větší projekt byl dečka pro Zuzanku, se kterou jsem tehdy byla pár týdnů těhotná. Pustila jsem se do něj s nadšením, ale také s velkýma očima a bez zkušenosti - látky byly každá z jiného materiálu, některé hodně klouzaly pod jehlou, celkem velká plocha dečky mi dělala problémy při prošívání, zkrátka mě práce v půlce přestala bavit a deku jsem odložila. Dodělávala jsem ji až pár týdnů před porodem! Dodnes ji ale používáme doma, teď už si na ni lehne i Adámek :-)

dečka pro Zuzička

Od té doby jsem narazila už na spoustu projektů, do kterých bych se chtěla pustit, tak doufám, že mi to čas i záda dovolí :-) 

Sacher dort ke svátku

20. 12. má svátek moje tchyně a naše babička. Narozeniny má v listopadu, ale protože jsme byli 14 dní po porodu, narozeninový dort jsme nestihli. Tak snad jsme to teď vynahradili :-)

Dlouho jsem už chtěla vyzkoušet sacherův dort, hledala jsem recept na internetu, nakonec jsem si jej zkombinovala ze dvou - Vaření.cz a Apetitonline. Použila jsem formu 22 cm v průměru, příště zkusím menší, aby byl dort vyšší. Poleva podle Apetitu strašně rychle tuhla, popraskala mi a ukázala mi marmeládu, takže příště zkusím buď najít jiný recept, nebo ještě zapracovat na technice :-)
Zdobení kytičkami a motýlky je z potahovací hmoty, nápis a tečky jsou z bílkové polevy na perníčky. Psala jsem zdobicí tužkou Délicia od Tescomy - výborné udělátko!

sacher dort ke svátku

Sekaninový dort na posilněnou

Když můj taťka odjížděl do špitálu na operaci, ptala jsem se ho, jaký dort má nejradši. Říkal, že na sladké dorty ani moc není, pokud v nich není maso, tak to není ono. Možná myslel, že tím moje odhodlání upéct mu k návratu domů dort končí. Já jsem ale zasedla ke knihám a internetu a hledala, čím bych ho mohla potěšit a splnit mu masové přání.

Nakonec jsem vybrala recept na stránkách maminčiny recepty a s odhodláním se do něj pustila. Taťka na dort samozřejmě zapomněl, o to větší překvapení to pro něj bylo :-)

první pokus o slaný dort

cherry rajčátka celý dort pěkně oživila

Jak to vypadá na řezu - s vrstvením se budu muset
hodně polepšít...

Zamotaný dort pro babičku

Po dlouhé době se pouštím do nového dortu. Na internetu kolovala fotka s jeho postupem práce a já jsem neodolala, musela jsem vyzkoušet. Pojmenovala jsem si ho jako "zamotaný", kvůli jeho střední vrstvě. Recept u fotky nebyl, tak jsem si jej poskládala z několika kuchařek, ale v podstatě je to piškotové těsto, do tmavého korpusu jsem přidala trochu kakaa. Světlé těsto je pečené na plechu a rozkrojené na 3 části podélně. Musela jsem v průběhu péct ještě jednu dávku, ale stejně mi to na šneka nevystačilo - příště rozdělím na 4 části a zkusím menší průměr formy.  Krém je máslovo-pudingový.  Příště ale vyzkouším jiný, zdobení do druhého dne trochu oschlo.

A jde se na to!

začínáme motat, potíráme domácím jahodovým džemem

Děti ochotně pomáhají, Zuzanka maže, Adámek
v šátku spinká, takže mamka může péct :-)

Ani po dopečení druhé várky nám nevyšlo těsto na "šneka",
naštěstí výška odpovídala cukrářským piškotům, tak jsme s nimi
mohli střed dortu nadstavit.

Výsledek vypadá nějak takto (bok je ozdobený
strouhaným kokosem).

Takto vypadal po rozkrojení :-)

Jak mě chytlo dortování

V pečení dortů jsem začátečník, vítám tedy každou příležitost, kdy můžu nějaký vyzkoušet.
Zatím jsem se pustila jen do několika, v plánu jich však mám spousty, a pevně doufám, že čím víc jich upeču, tím víc se mi budou dařit!

medovník pro maminku

listopad 2012
Začalo to medovníkem pro moji maminku k narozeninám, z jehož pečení už se stala taková malá tradice.

Anglický mokka dort

Prosinec 2012
Potom měla narozeniny babička, tak jsem si řekla, proč nezkusit upéct i pro ni.

Piškotový dort s tvarohovým krémem

Únor 2013
Samozřejmostí byl dort k prvním narozeninám pro moji princeznu Zuzanku. To jsem se poprvé setkala  s potahovací hmotou a vykrajovátkama.

piškotový dort

Únor 2013
Nedlouho po Zuzance měla narozeniny další babička, a protože mi zbylo trochu potahovací hmoty, zkusila jsem upéct dort i pro ni.







Pak jsem si dala na nějaký čas od pečení dortů pauzu, zkoušela jsem spoustu jiných receptů, otěhotněla jsem s druhým miminkem, přes léto nebylo na pečení ani chuti ani sil, poslední trimestr už byl náročnější i prostorově :-) Po porodu v říjnu 2013 jsem se však znovu s chutí do pečení pustila, jednotlivé dorty už popíšu ve vlastních kapitolách :-)