Dort "Game of Thrones"

Dnešní dortík je poněkud morbidnější, ale fanoušci seriálu Hra o trůny (Game of Thrones) mi jistě dají za pravdu, že na povahu tohoto seriálu té krve není zase tak moc :-)

Dort je pečený pro bratránka Jindru k 15. narozeninám. Zuzanka má většinovou zásluhu na upečení korpusu, zdobení už zůstalo na mě :-) A k dortu jsme vytvořili i stylové přáníčko, když už Inoš dostane aj tu občanku... ;-)

Kváskové bulky

Krásnou první adventní neděli všem!

První adventní víkend jsme u nás prožili v neúplné sestavě. Chyběla nám doma Zuzanka, která absolvovala pětidenní maraton výletů s babičkami - od středy do pátku byla s babi Jani, dědou Peťou a strýcem Míšou v Sárváru "na bazéně", jednu noc doma a pak hurá s babi Dášou do Zlína a do Kroměříže na víkend. Už od malička se v ní nezapře cestovatelský duch :-)
My jsme mezitím nelenili a znovu se  po delší odmlce vrhli do pečení kváskového pečiva. Moje teta Mirka, můj věrný rádce ohledně zdravé výživy a bylinek, mi (již po několikáté) věnovala kvásek a s ním i recept na vynikající kváskové bulky. S jejím svolením se s vámi o recept podělím, protože jsou tak výborné, že jsme páteční várku už snědli a dneska pekli znovu.

Kváskové bulky / pizza 
(recept je psán v pořadí, v jakém přidáváte suroviny do misky)

250 ml vřelé vody
2 polévkové lžíce sušeného sojového mléka (zeleného Zajíce)
1 cm másla (odpovídá cca 1 PL)
1 čajová lžička Melasy
až se máslo rozpustí, vlijeme žitný kvásek (cca polovinu 0,7 l zavařovací sklenice)
550 g hladká mouka (já jsem při druhém pečení nahradila asi 80 g celozrnnou pšeničnou moukou)
sůl dle chuti, nejlépe mořská
2 PL rozdrcené lněné semínko (nemusí být, ale pro náš zažívací systém dělá zázraky)

Těsto hněteme robotem 3-5 minut, v misce zakryjeme a necháme kynout zhruba 3 - 5 hodin, podle síly kvásku. Mirčin kvásek je velmi aktivní a silný, takže stačili 3 hodiny. Je vidět, že se o něj dobře stará :-) Při slabším kvásku je možné zapnout troubu na 35°C a nechat kynout uvnitř.
Jakmile máme těsto vykynuté, naolejujeme si ruce a lžičku a děláme bochánky, v ruce stočíme a položíme na pečicí papír na plech. Z dávky vyjde 10 - 12 bulek, pečeme na plechu max. po šesti kusech. Když máme bochánky na plechu, vrátíme do vyhřáté trouby (nebo troubu nahřejeme, pokud jsme ji dosud nepoužili) a necháme kynout další 1 - 1,5 hodiny. Poté rozšleháme vajíčko, potřeme bulky, posypeme dle libosti (sezamové a jim podobné menší semínka je lepší znovu potřít vajíčkem, po upečení pak z bulek nepadají). Dáme péct na 170°C na horkovzduch, doba pečení je někde mezi 30 a 40 minutami, podle barvy.

Vychladnout je necháváme na mřížce, přikryté utěrkou. Studené pak uskladníme stejně jako rohlíky, vydrží až 3 dny v jedlém stavu.
Bulky jsme si doma zamilovali všichni. Děti je jí jenom tak samotné, já jsem si pochutnala se sýrem a bylinkovým tofu a zeleninovým salátem, lehce prokápnutým umeoctem...

Zkusila jsem v domácí pekárně upéct i chleba, ten se mi však vůbec nepovedl. Naštěstí ho náš pes snědl téměř celý a bez výhrad, budiž mi alespoň toto útěchou :-) Zřejmě se vrátíme spíše k chlebu kynutému v ošatce a pečenému v troubě.

Mějte se krásně! P.

Salát z quinoy se zeleninou a tuňákem (a s malým povídáním o změně životního stylu)

Posledních pár týdnů je u nás ve znamení přechodu ke zdravějšímu životnímu stylu. Vaříme i jíme víc "čistě", cvičíme, snažíme se víc spát (což se nám zatím moc nedaří, ale i snaha se cení :-) ). A cítíme se skvěle. Už mě totiž přestalo bavit cítit se pořád pod psa, s nadváhou, bolením hlavy, ...

Se zdravou výživou jsme se už setkali, nebránili se, občas něco "zdravého" uvařili, ale pořád jsme kupovali spoustu salámů, uzenin, masa, pomazánek, polotovarů, sladkých věcí, bujónů, brambůrků, čokolád ... Velké STOP pro mě byla až Adámkova vyrážka - ne že bychom mu dávali všechny výše vypsané věci, jedl to, co jsem myslela, že je pro roční miminko vhodné, ale vyrážka se přesto objevila. A protože ji nechci "odsunovat" léky, ale zjistit příčinu a skutečně vyléčit, začala jsem se zajímat, co vlastně jí. Rohlík, piškoty - bílá mouka a lepek. Pribináček a jemu podobné - přislazené chemicky zpracované mléčné výrobky. Pak jsem se podívala, co jíme my - kolik cukru, soli a chemie do sebe rveme. A řekla jsem si, že stačilo. To přece pro svoji rodinu nechci! Na internetu jsem viděla napsané: "Když se nebudete starat o svoje tělo, kde budete žít?" A fakt že jo. Začala jsem pomalu sondovat, co a jak jíst, kde a jak nakupovat, na co se zaměřit. A začali jsme cvičit. S manželem jógu (Yoga with Adriene), sama i nějaké cardio a posilování, převážně podle PopSugar Fitness. S dětmi jsme prodloužili procházky, tancujeme, skáčeme, cvičíme i doma. A už po třech týdnech se cítíme o moc líp. Ne proto, že držíme dietu nebo si něco odpíráme, ale proto, že jsme přehodili výhybku a děláme pro sebe něco dobrého.

No to jsem se ale rozohnila :-) Pojďte se radši podívat na naši dnešní večeři, která byla taak dobrá, že se chci s vámi podělit (o recept, večeře už nezbyla :-) ).

Napsala jsem si Ježíškovi o knížky Hanky Zemanové, vášnivé obhájkyně bio a zdravého vaření, a jelikož dorazily dřív, neodolala jsem a prolistovala je, než poputují k mojí mamince, u které je najdu pod stromečkem :-) Biokuchařka i BioAbecedář jsou naprosto úžasné knihy - najdete tu spoustu informací ke zdravé výživě, surovinám dostupným na našem trhu, receptů, tipů, všechno je napsané čtivě a nenásilně. Ke zdravé výživě nejde přinutit, buď chcete a nebo nechcete. Ale nic hrozného nebo nechutného to není! Hanka Zemanová totiž razí i to pravidlo, že zdravé jídlo musí chutnat skvěle. Vyzkoušela jsem z jejích knih zatím dva recepty a oba to potvrzují :-)

Ve zdravé výživě Kopretině v Uherském Brodě (na Kvantě) začala před pár týdny pracovat moje maceška (to je ale náhoda, že? :-) ). Vzali jsme tedy prodejnu útokem - nějaké celozrnné produkty, obiloviny jako přílohy (opravdu to nemusí být jenom rýže, brambory a knedlík - možností je tolik a jsou tak výborné), přírodní sojovou omáčku Tamari, Umeocet, kozí jogurty (mňam!), luštěniny, mořské řasy, melasu, semínka a oříšky... Teď si určitě říkáte "Bože, to muselo stát peněz" - nestálo. Plnou tašku za 750,- a vaříme z ní už víc než týden. Když totiž jíte zdravě a vyváženě, sníte toho o moc míň, a taky si jídla vážíte jinak, když je "tak drahé". Základem je spousta zeleniny a ovoce, ke které už vám stačí těch ostatních věcí jenom trošku...

Ale zpátky k té večeři :-) V Kopretině jsem mimo jiné koupila i quinou, "obilninu", která se pěstuje na náhorních plošinách v Peru a Bolívii. Říká se jí pšenice Inků nebo matka obilí. Jsou to malinkaté kuličky plné vápníku, bílkovin, železa, fosforu, vitamínu B, E, draslíku a zinku. Obsahuje všech 8 základních aminokyselin a je bezlepková. No řekněte, nesbíhají se vám sliny už teď? ;-)

Chtěla jsem ji vyzkoušet a v knihách jsem našla několik receptů. Vybrala jsem si salát s tuňákem, jen jsem ho trochu upravila, aby byl poživatelný i pro manžela (v původním receptu jsou rajčata, která on nedá do h...úst, pokud není nouze nejvyšší :-) ). Našla jsem ve špajzu konzervu tuňáka a hned hledala, jestli je Dolphin friendly (v knížkách se dočtete, že takové označení signalizuje, že při lovu tuňáků je brán ohled na delfíny, aby neuvízli v rybářské síti a zbytečně nezahynuli). A ten náš byl!

Hned jsem měla lepší náladu, i když přiznávám, že při koupi tuňáka jsme značku nehledali. Páč jsme o ní nevěděli. Tak jsme si s Adámkem rozsvítili aromalampu, pustili si příjemnou muziku a šli vařit.

Malý náhled do BioAbecedáře, kterému jsem přiřadila záložku, kterou nám ke svatbě věnovala jedna šikovná paní.

Tady čeká polévka z dýně Hokaido, až přijde tatínek z práce a ochutná ji :-)

Recept není složitý - quinoa se uvaří podobně jako rýže, na pánvičce si osmažíme na olivovém oleji cibulku, přidáme mrkev s řapíkatým celerem, brokolicí a čím vším nás ještě napadne, jak se trochu osmaží, pokapeme Tamari omáčkou, podlejeme trochou vody a dusíme do měkka. Pak přidáme plyn/elektriku a necháme vodu téměř vypařit, přidáme umeocet, trochu mořské soli, tuňáka s trochou olivového oleje a nakonec vmícháme uvařenou quinou. Můžeme dozdobit něčím zeleným (já jsem posekala trochu rukoly) a nakonec můžeme dát opražená dýňová semínka.

A je to výborné!!! :-)

Medovníček & mrkvový "nahatý dort" pro babičky

S manželem se známe už od malička. Jedním z důvodů (mimo to, že jsme ze stejné dědiny) je také to, že naše maminky se také znají už od malička. Jsou totiž skoro stejně staré - dělí je pouhé 3 dny. Chodily spolu do školy, kamarádily a také téměř zároveň měly své první děti - manžel je ode mě starší o pouhý měsíc a 11 dní :-)

Proto jsme se Zuzankou měli v listopadu napilno - pekli jsme dort pro moji i pro manželovu maminku. Ani jeden z nich není potahovaný. Pro svoji maminku peču již několik let domácí medovník, je to taková naše tradice.

Druhé babičce jsme letos vybrali mrkvový dort, vrhla se totiž na zdravé stravování. Už dlouho jsem si chtěla vyzkoušet nějaký "naked cake", tedy "nahatý dort", a teď se to krásně hodilo. Je to tedy moje "nahatá premiéra" :-))

Recept na medovník vám napsat nemůžu - mám ho od kamarádky a střežím jako oko v hlavě :-) Na mrkvový dort jsem si pro recepis došla ke Klukům v akci, a musím říct, že byl výborný. Manžel, který měl u ruky nachystaný obložený chlebíček, aby si případně zpravil chuť, konstatoval, že není třeba (uf) :-) Jelikož i v naší kuchyni jsme teď přehodili na zdravou notu, zařazuji si recept mezi často používané, myslím, že výborně poslouží i jako buchta na plech, ať už s tvarohovou náplní, či samotný.

Ještě bych se s vámi chtěla podělit o jednu dobrůtku - zbyla mi pohanka z pohankového "rizota", pořád jsem přemýšlela, co z ní vyrobit, a nakonec jsme si udělali v neděli na snídani mini-lívance po vzoru mé tety, která nám dávala minulý týden ochutnat výborné jáhlové lívanečky.

Do hotové pohanky jenom rozklepneme vajíčko, přidáme trochu mouky (celozrnné nejlépe ;-) ) a na pánvičce (na sucho nejlépe ;-) ) opečeme malé placky (opravdu malé, jinak by se nám to trhalo). Potřeme marmeládou, můžeme bílým jogurtem, kysanou smetanou, my jsme měli zrovna rozmíchaný tvaroh s bílým jogurtem, lněným semínkem a trochou rýžového sladu.  

Pomalu se k nám vkrádá Advent, přesně za měsíc bude Štědrý den! Zuzanka dneska dokonce uklízela v kuchyni, aby měl Ježíšek kam přijít... No není to kouzelné? :-)

Mějte se krásně a přivítejte Advent v klidu, pokoji a míru. O tom přece ty Vánoce jsou, no ne? ;-)

P.

Na kole po Provence...

...přesně tam se letos v létě vydala moje maceška Jarmilka. Kolo je jeden z jejích největších koníčků, takže když jsme se domlouvali na narozeninové besedě, měla jsem už jasno, jaký dort povezeme :-) Cesta po Francii je dlouhá a namáhavá, tak je třeba občas i odpočinout v levandulovém poli... Na dortu je ale kopretinové, protože babina (jak jí rádi říkáme, protože být ve 40-ti babičkou se dnes už nevidí jen tak :-) ) pracuje ve zdravé výživě nazvané Kopretina.
Uvnitř je ořechový korpus, domácí jahodový džem a pudinkovo-máslový krém.