čtvrtek 26. června 2014

Volejbalový dort pro švagra

Po delší dortové odmlce tu máme zase "sezonu" narozenin v rodině, tak se můžu začít pomalu realizovat v pečení :-) První z letní várky oslavenců je můj švagr Jirka, který letos oslavil 22. narozeniny. Je to kluk šikovná, hraje extraligu ve volejbale za Fatru Zlín. Přesto mi musela poradit švagrová Míša, jaký dort upéct (někdy ty závity nefungují jak by měly) - volejbalový míč je celkem logická volba :-) Slavili jsme už před 14 dny, ale máme teď s dětmi tolik zábavy, že to sem dávám teprve teď - když po dlouhé době trošku prší :-)



Dort měl původně vypadat úplně jinak, ale jak se oslava blížila a času ubývalo, představa se měnila a vykrystalizovala do podoby "obyč" půlky míče na bílém podkladu. Třeba příští rok :-) Korpusy jsou klasické piškotové a pekla jsem je den předem, půlkruh v klasické skleněné misce z varného skla. Dno je ploché, takže vrchní kopulku jsem domodelovala klasickými dětskými piškoty. Zdobili jsme i s manželem pár hodin před oslavou, měřili jsme, přikládali a opravovali, užili jsme si u toho spoustu legrace! Ještě s potahovací hmotou Smartflex nemám dost zkušeností, tak jsem použila jako krém tvarohovo-šlehačkovo-jogurtovou hmotu, aby byl dortík hezky letní. Předpokládám, že proto mi taky pásy na míči začaly téct a udělaly nevzhledné spoje :-( Holt, chybami se člověk učí, snad příště bude líp!

Balon, podle kterého jsme dělali dort, si okamžitě zabral
Adlik :-)

Dort má spoustu chybiček, které musím do budoucna ještě
vyladit... Ale naštěstí švagr ocenil snahu :-)

Tady je náš oslavenec :-)

A tady dortík na řezu...

Teď je na řadě brácha Dáda, pak bratranec, manžel, druhý švagr, Adlik... Ještě že máme tak velkou rodinu!! :-)

Krásný den všem a děkuji za nakouknutí ;-)

P.

čtvrtek 12. června 2014

Ušijem Ti tašku...

Už je to víc jak půl roku, co jsem se pustila do blogování. Můj blog měl být takový veřejný potvořeníčkový deníček. Teprve poté jsem objevila, že svět blogování není jenom o "milý deníčku" psaní, ale že je to svět plný nápadů, inspirace a hlavně podobně nadšených jedinců, jako jsem já sama. V mém Seznamu četby na bloggeru přibývalo čím dál víc kreativních či food blogů, a dneska je mou pravidelnou činností před spaním čtení nových příspěvků od holek, které potřebují - stejně jako já - ke spokojenému životu pořád něco tvořit.

Vzájemným čtením blogů ale spolupráce nekončí, jednou za čas vyhlásí některá z holek speciální akci, ve které se darují, losují či vyměňují výrobky. Pár takových akcí jsem sledovala zpovzdálí, když ale Janka (Janee33) vyhlásila výzvu "Ušijem Ti tašku", neváhala jsem a hned jsem se přihlásila. Za tašku, kterou vytvořím, dostanu tašku, kterou vytvoří jiná tvořilka. Paráda, co myslíte?


Když jsem zjistila, kdo mi bude tašku vyrábět, zaradovala jsem se - Helenka Davidová a její blog Helen's Home Helen's world je úžasným zdrojem nápadů převážně pro háčkovaní, ale i vaření a zážitků z cestování. Je jedním z prvních, na které jsem narazila, a na její nové příspěvky se vždycky moc těším. Tašku pro mě háčkovala, za což jsem moc ráda, protože ušitých tašek mám spoustu, ale háčkovanou žádnou! Když mi dorazila tato úžasná síťovka s peněženkou a krásně stylovým vzkazem, bylo jasné, že Helenka opět vytvořila úžasné dílko - děkuji!




Já jsem měla tvořit pro Mirku (♡♡ mika ♡♡), kterou jsem do této chvíle neznala, ale jsem moc ráda, že teď už znám. Na jejím blogu je moc dobře a je to správná baba! Před nějakým časem jsem při nákupu látek neodolala kočičí sadě - panelu s 15ti čtverečky s kočkami a k tomu na doplnění látku se siluetami koček a jejich tlapkami. Na tašku z nich jsem se chystala už nějaký čas, pro sebe a pro moji maminku, a tak jsem se rozhodla, že se do nich pustím a ušiji jednu navíc i pro Mirečku. Výsledek je tady:


Kočičí tašky pózovaly tentokrát na zahradě.

Konečně jsem se pustila do nějaké menší tašky, a KONEČNĚ
jsem uzavřela mírovou dohodu se zipem. Pravda, je to zip
metrážový, ale to přeci nevadí :-)

Z jedné strany tašky jsou kočky v okně... 

...z druhé siluety.
Tak si můžeme vybrat, jak ji budeme nosit :-)

Uvnitř klasika - jedna kapsička na mobil a klíče.

Oranžová - ta je moje.

Modrý kocúrek je do Výzvy pro Mirku.

Červenou si vybrala maminka, taška je dárek
ke jmeninám.

Metrážový zip se krásně přišívá, ale jezdec je maličký. Proto
jsem se rozhodla trochu jej nadháčkovat.

Kočky vlastně ani moc ráda nemám. Nevadí mi, ale že bych z nich byla na větvi jako z pejsků, to se říct nedá. Ale na této tašce jsou mazlíkem :-) Mimochodem, panel měli v obchodě i s pejsky. Ti ale nebyli tak roztomilí...

Jsem moc ráda, že jsem se do výzvy "Ušijem Ti tašku" mohla zapojit. Moc jsem si to užila, dostala jsem úžasnou síťovku, snad jsem i udělala radost mojí taškou. A hlavně jsem poznala další fajn lidi. Děkuji :-)


pondělí 2. června 2014

Citronovo - jahodový dezert na víkend - mé cheesecakeové "poprvé"

V kuchyni zbožňuji zkoušet nové věci. Ať už jsou to recepty, které jsem ještě nevařila či nepekla, nové pomocníky do kuchyně, které mi nějak rychle doma přibývají (zrovna dneska mi dorazila zásilka s novými cukrářskými potřebami) nebo aspoň nové postupy na recepty již ověřené. 

 


S cheesecakem jsem si ale dala na čas. Už jsem nad ním přemýšlela několikrát, většinou touto "jahodovou" roční dobou, ale vždycky jsem nakonec sáhla radši po receptu na nepečený tvarohový dort, případně po jiném osvědčeném rodinném receptu. Trochu mě asi brzdilo i to, že je to vlastně "dort", a mám tak nějak zažito, že dort se dělá pouze tehdy, když je k němu i nějaký oslavenec. (Toto přesvědčení se ve mě už ale naštěstí pomalu láme.) Takže letos to konečně klaplo! Při ruce jsem měla loňské číslo červnového Apetitu, který má na obálce nádherně vypadající cheesecake s jahodami a bazalkovým cukrem. Jahody nám pomalu dozrávají, polovinu sbodne Zuzka ještě v humně, ale ta druhá by na dort stačila! Navíc nám přinesla ochutnat vlastního dortu naše Mirka, a jelikož byl vynikající, tak mě to nakoplo pustit se konečně do vlastního výtvoru. Recept, který je v časopise, nemůžu na internetu najít, proto vkládám pro inspiraci:



Citronový cheesecake s jahodami a bazalkovým cukrem
250 - 280 g sušenek (BeBe dobré ráno s oříšky - já dávala Mini verzi) podrtíme v robotu
150 g rozpuštěného másla 

Smícháme dohromady a vmačkáme do pečicím papírem vyložené dortové formy. Dáme na chvilku ztuhnout do lednice. Mezitím si připravíme krém:

500 g tvarohu
2 kysané smetany
300 g lučiny či jiného krémového sýra (já doma neměla a do obchodu se mi nechtělo, tak jsem tam šupla jedno pomazánkové máslo po vzoru "českého" Tiramisu. Dalo se to :-) )
4 žloutky
2 citrony, nastrouhaná kůra a vymačkaná šťáva
250 g krupicového cukru

V míse promícháme všechno kromě 1 kelímku kysané smetany. Nalijeme do formy na sušenkový korpus a dáme péct cca 30 minut na 180°C - cheesecake by se měl uprostřed ještě lehce chvět. Na závěr potřeme zbylou smetanou a pečeme ještě asi 5 minut. Necháme vychladnout nejprve na lince, poté v lednici. Před podáváním ozdobíme rozpůlenými jahodami a bazalkovým cukrem. Ten připravíme jednoduše - čerstvé lístky bazalky dáme s cukrem do mixeru a meleme a meleme... Mě to teda můj stolní chopper nepobral nějak dokonale, na menší množství je lepší speciální násada multifunkčního robotu, která seká bylinky. Také jsem v mé šup-šup náladě nepřečetla recept pozorně a do krému šupla obě dvě smetany naráz, takže mi na dopečení nic nezbylo - byl by býval jistě hezčí a bělejší, ale to už je jenom menší kosmetická vada na kráse chuťově výtečného dortu :-) 






Chuťově je dortík opravdu vynikající (i s tím pomazánkovým máslem), bazalkový cukr, ač zní kombinace zvláštně, k sobě krásně pasuje, vychlazený je skvělý, a když se přihodí ještě pár snítek máty, máte na talíři dokonalý letní dezert (nejen) k nedělnímu preséčku.

Mám radost, že jsem si splnila další sladkou premiéru. Ještě mi už dlouho leží v hlavě brownies. Tak třeba přístě :-) 

Mějte se krásně!

P.