čtvrtek 27. února 2014

Taškošík na přání

Taškošík? Ano, čtete správně. Obyčejná taška to není, košík taky ne, prostě něco mezi tím. Nejvíc mi připomíná piknikový košík v látkové variantě, který poslouží jako přenášečka věcí, u kterých se bojíte, že se vám o sebe v klasické tašce oťukají. Zakázka zněla - ušít něco, v čem by se daly nosit keramické nádoby, pokličky na ně, talířky a svícny kamarádčiny maminky. Nejlíp, když se to vleze všechno do jednoho. Kdyby to bylo ozdobené, tím líp, ale netřeba. Pro tvar, princip i provedení už jsem dostala volnou ruku. První jsme uvažovali jenom o látkových pytlíčcích, pro každý kus jeden, ale pak padl nápad na tašku. A už to jelo :-) A když už se šije, přece se musí i ozdobit, ať je to kus originál!

Pro mě to byla trochu výzva, poprvé jsem měla ušít něco netradičního a trochu složitějšího. Challenge excepted! Nejvíc času mi zabralo přemýšlení, jak bude taška vypadat (po čase se k přemýšlení přidal i můj Kuba, který má zásluhu na mnohých nápadech a výpočtech). Samotná práce už zabrala "jenom" cca 10 hodin času, pro mě jedno nedělní odpoledne plus 3 večery přerušovaně, podle toho, jak se mi budila ratolesťata (-:

S výsledkem jsem celkem spokojená, jediné co mě hryže je, že vrch tašky mohl být na zip - jenže na takový trojstranný zip si ještě netroufnu, tak jsem nakonec řešila mašličkama (zase je to ozdobnější), a třeba časem, až si se zipem potykám, to přešijeme... Nevím proč, ale pořád se ho bojím!

Nádobí slouží náboženským účelům, tak je zdobení na bocích do tvaru kříže. Nahoře je aplikace poháru, kdyby se třeba náhodou zapomnělo, co se v tašce nese :-) Barvičky jsou v oblíbených odstínech budoucí majitelky. Byla jsem zvědavá, jak se bude výsledek líbit, o to víc mě potěšila radost, kterou jsem při předání viděla v očích :-) Tak doufám, že bude dobře sloužit!

Moje první "nosnice" - když už vím, jak na to, chystám
se na tašku pro Zuzičku na sport a na bazén, také
s několika přihrádkami :-)

Horní pohled - v tašce je spoustu chlívečků - každý je
zpevněný vatelínem, aby se co nejvíc předešlo
oťukávání.

Na bok se vlezly i 2 kapsy na kahany. Ještě jsme na poslední
chvíli přišili na každou jednu patentku pro sichr.

Naplněno poprvé - prostřední talíř cinkal, museli jsme
přeorganizovat...
...teď už by to šlo (-:

Zavázáno, zamašleno.


Můžeme vyrazit :-) Uši jsem přišila do rohů křížem a začínají
až vespod tašky, aby to všechno unesly... Je to vlastně
takový taškošík (-:




středa 26. února 2014

Vatikánský týden štěstí

Minulou neděli nám u dveří zazvonila Radka, moje teta a biřmovací kmotřenka a Zuzančina kmotra. Přinesla mi kvásek na vatikánský chleba (teda, jmenuje se chleba, ale jde spíš o buchtu) štěstí. Slyšela jsem o něm poprvé, ale když jsem mrkla na internet, zjistila jsem, že tento "řetezový" kvásek koluje už víc než 70 let! Princip tohoto chlebu spočívá v tom, že vás někdo obdaruje kváskem a receptem, podle kterého se o kvásek celý týden staráte. V neděli pak upečete výbornou buchtu a přinesete tak štěstí celé rodině. A tomu, kdo se o něj stará, splní chléb jedno přání! Jíst tuto buchtu můžete kdykoliv, ale upéct pouze jednou za život. V návodu je napsáno, že se vychází z principu řetězových mailů. Přiznám se bez mučení, že ty já ráda nemám a v 99 % je mažu, aniž bych je přečetla. Kváskový "řetězový" nápad mě však nadchl!




Velice by mě zajímalo, jestli praotec toho mého kvásku je tentýž jako všech ostatních, nebo se to celé někde přerušilo a začalo se zase znovu. Ale buďme duše romantické a doufejme, že je to pravý potomek původního Vatikánského chlebíku štěstí! Ten prý vznikl u otce Pia (odtud název, pod kterým je známý ve světě - Holy bread of Padre Pio), kněze žijícího za 2. světové války v Itálii. Chleba tehdy bylo velký nedostatek, a Padre Pio obdarovával lidi prosící o jídlo tím málem, co měl k dispozici. Jednou šel pro zbytek chleba, a vrátil se s chlebem od poutníka, který mu ho věnoval, aby lidé měli zase co jíst. Od té doby putuje kvásek z toho chleba světem a každý týden se jeden díl rozdělí na čtyři a tím nasytí čím dál větší počet strávníků. Trochu mi to i pomáhá osvětlit záhadu, jak dokázal Ježíš nasytit ze dvou chlebů zástup několika tisíc následovníků. Kváskem! A vůbec, proč by ten chleba z Ježíšova příběhu nemohl být  praotec Vatikánského chleba?! No, ale to už jsme někde úplně jinde :-)

Tak jako tak, zase se mi jednou potvrdilo, že Pán to má všechno krásně naplánované a zázraky se dějí! Kvásek mi totiž nemohl poslat v lepší dobu - posledních pár týdnů jsem zblázněná do pečení chleba, mám čas i náladu se o kvásek starat celý týden, měla jsem velikánskou chuť na nějakou dobrou buchtu a především - mám jedno obrovské přání, které by mi vatikánský chlebík mohl splnit! Výsledek zjistím až časem, ale přání vysílám do éteru a se zadrženým dechem čekám a doufám...

K receptu - v neděli nebo v pondělí k vám doputuje menší krabička s kváskem a návod, jak na to. Na něm si přečtete, co že to držíte v ruce. Kvásek by měl stát celou dobu na lince, přikrytý, a neměl by přijít do styku s kovem - míchat tedy stěrkou nebo vařečkou. A od pondělí se začínáme starat... Pod fotkami najdete zkopírovaný návod pro případ, že by vám někomu přistál doma kvásek bez návodu (nebo byste si chtěli přečíst, co je na něm napsáno). Celý týden jsem se těšila na neděli, až si buchtičku upečeme a ochutnáme, a výsledek nezklamal - vláčná, voňavá a nadýchaná! Do pondělí zbylo na talířku jenom pár čtverečků a ty se nedožili pondělního večera. Doufám, že i darovené tři díly udělají radost a splní přání!

Pondělí - začínáme! :-)

Pondělí - přidáme 250 g cukru, toť vše.
 
Úterý - přidáme 250 ml mléka a zamícháme.
Středa - přidáme 250 g mouky a zamícháme.

Čtvrtek - zamícháme ráno, v poledne a večer.

Pátek - přidáme 250 g cukru, 250 g mouky a 250 ml mléka.
Zamícháme.

V sobotu těsto rozdělíme na 4 díly. Jedno si necháme,
další tři přichystáme na darování.

A v neděli pečeme - konečně!

Pekla jsem na plechu, ale viděla jsem pečené i v koláčových
nebo bábovkových formách.

Upečeno! Buchtička voněla po celém domě.



NÁVOD
Vatikánský chléb štěstí koluje po světě stejně jako řetězové emaily. Vatikánský chléb (buchta) se vám dostane do rukou ve chvíli, kdy u vás může něco změnit. Nikdy byste ho neměla sama vyhledávat a shánět. On si vás najde sám. Je obklopen tajemstvím, protože se přesně neví kdy a kde tato „kolovačka“ vznikla. A právě proto, že je zahalen do tajemného pláště, obdarované ženy podlehnou a upečou ho, neboť jsou zvědavé, co z darovaného dílu těsta vznikne.
Princip spočívá v tom, že se vám do rukou dostane darované těsto. To necháte na lince a týden se o něj staráte – přidáváte ingredience, mícháte, … Šestý den těsto rozdělíte na čtyři díly. Jeden si necháte a zbylými třemi někoho obdarujete. Osobě, kterou jste si pro darování chleba vybrali, musíte předat těsto společně s receptem. Vatikánský chléb štěstí můžete jíst kdykoliv, avšak péct ho můžete jen jednou za život. Chléb přinese štěstí celé rodině a tomu, kdo se o těsto celý týden staral, splní velké přání.

Postup tvorby Vatikánského chleba

Darované těsto by nemělo přijít do styku s kovovými předměty. Proto ho umístíme do plastové či skleněné misky, zamícháme vařečkou, přikryjeme utěrkou a celý týden necháme přikryté těsto stát na lince.
PONDĚLÍ
Do těsta přidáme 250 g krupicového cukru. Nemícháme.
ÚTERÝ
Přidáme 250 ml mléka. Zamícháme.
STŘEDA
Přidáme 250 g polohrubé mouky. Zamícháme.
ČTVRTEK
Těsto promícháme ráno, v poledne i večer.
PÁTEK
Přidáme 250 g cukru, 250 ml mléka a 250 g polohrubé mouky. Zamícháme.
SOBOTA
Těsto dobře promícháme a rozdělíme na 4 díly. 
NEDĚLE
Do jednoho dílu přidáme 250 g polohrubé mouky, 250 ml oleje, 3 vejce, 3 nastrouhaná jablka, půl prášku do pečiva, půl lžičky jedlé sody, půl lžičky skořice, půlku nalámané čokolády (nejlépe na vaření), 2 hrsti nahrubo nasekaných ořechů, hrst rozinek, vanilkový cukr. Vše důkladně promícháme.
Pečeme v pekáči na pečícím papíru. Těsto je potřeba hlídat, protože je poměrně rychle upečené. Byla by velká škoda, kdyby se vám váš chléb štěstí připekl. Upečenou buchtu nedávejte do lednice.
V neděli nebo v pondělí někomu darujte zbylé tři díly.
Vatikánský chléb štěstí můžete ještě podle chuti svrchu pocukrovat a pak už si jen užívejte ten nadýchaný, lahodný, provoněný vatikánský koláč. Hned po prvním soustu budete vědět, že ten týden péče o těsto za to stál!



čtvrtek 20. února 2014

Kváskové zelné placky se škvarkama & nivové tyčinky z listového těsta

 Zjišťuji, že s kváskem je to pro mě jako se šitím - jak jednou začnu, už nedokážu přestat :-) Chlebík pečeme tak 2x - 3x do týdne, pořád ten stejný recept podle Pavly v troubě, měníme jenom poměr různých muk (mouk? :-) ) a semínek. Na facebooku jsem našla perfektní skupinu - Pečempecen.cz. Nejenom že v ní šikovní domácí pekaři a pekařky sdílejí obrázky chlebíků i dalšího pečiva, které se jim podařilo doma upéct, ale je tam i spousta receptů na kváskové i drožďové dobroty.

Tady jsem taky našla recept na kváskové zelné placky se škvarkama. Včera večer jsme čekali návštěvu a v plánu bylo mimo besedování i sledování hokeje, tak mi to přišlo jako dobrá pochutinka k televizi. K tomu jsem ještě měla vytažené listové těsto, tak jsem z něj udělala nivové tyčinky, ať má ten hokej trochu říz. Když nepočítám přípravu těsta a dobu rozkvasení a kynutí, obě dvě mňamky mi zabrali hodinku práce, sakumprdum i s pečením a úklidem kuchyně. Zuzanka mezitím vařila ve své vlastní kuchyňce a vytahovala jsem poslední plech, když se Adlik vzbudil. A za půl hodinky přišla návštěva a vhazovalo se první buly...

Kváskové zelné placky (Pečempecen.cz)
170 g žitného kvásku, 340 polohrubé mouky, 2 lžičky soli, 1 lžíce cukru, 1 vejce, 200 ml mléka, 100 g sádla. Těsto necháme vyknout. Poté do něj zamícháme 500 g nakrájeného zelí. Z lepkavého těsta uděláme placičky a necháme opět na pečícím papíru vykynout. Do těsta lze přidat špek, anglickou slaninu případně koření..

Já jsem dala jenom 300 g nakrájeného zelí, protože tolik se mi vlezlo do misky a pro další už se mi nechtělo jít do sklepa... Navíc jsem přidala menší misku škvarků a domácí slaniny, placičky posypala kmínem a hrubou solí.

Na větší plech se mi vlezlo 16 placek, z celé dávky byly
2 větší plechy a jeden pizza plech (-:, což je 42 placek.

Naházeno na plech, teď ještě necháme chvilku podkynout,
než uděláme tyčinky z listového těsta.

Těsto (kupuji to obyčejné modré mražené v Kauflandu)
rozdělíme na 2 díly a každé rozválíme na úzký dlouhý obdélník.

Posypeme hustě strouhanou nivou a sušenou bazalkou.
Nivu přicápneme k těstu, aby se dobře překládalo.
Potom po delší straně přehneme napůl, kraje přitlačíme,
potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme podle chuti.
U nás už dlouho vede na listové těsto grilovací koření.
Potom nožem nebo radýlkem nakrájíme tyčinky.

Plechy máme nachystané a můžeme sázet :-) Pekla jsem
na horkovzduch na 200°C do růžova.

Placky vypadaly po vytažení asi takto...
...tyčinky takto (-:
A hokej může začít! Zásoby zmizely do konce druhé třetiny.
Nechtěli jsme je trápit, aby nemusely na konci poslouchat
americkou hymnu...

Poprvé se mi taky podařilo neodložit si kvásek na příště a hned jsem z rozkvaseného Frankieho uplácala těsto. Popravdě, jsem na sebe celkem hrdá, že to trvalo tak dlouho, čekala jsem, že na to zapomenu mnohem dřív! :-D Naštěstí jsem neumyla skleničku, ve které kvásek skladuju - přilila jsem trochu vody a od oka žitné chlebové mouky, hodila na topení a za pár desítek minut už ve skleničce Frankie jr. zase vesele bublal! Prostě kvásek je naprosto parádní věc! :-)

Resuscitovaný Frankie, pro mě už navždy Frankie jr.
(no, navždy... Dokud ho zase nezapomenu v těstě :-D )

Dobrou chuť všem!

Peťka

středa 19. února 2014

Andělka Emilka oranžová

V pořadí čtvrtá Andělka, kterou jsem kdy ušila, dostala pracovní jméno Emilka (pracovní, protože si je tak pojmenovávám já, ale počítám s tím, že v nové domácnosti můžou dostat nové jméno, podle rozpoložení svých nových majitelů). Putovala včera do Brna ke kamarádům, v sukýnce z látky, ze které jsem už kdysi šila (-:











úterý 18. února 2014

Valentýnsko-narozeninový víkend

12. 2. už to bylo 2 roky, co se nám narodila naše zlatá holčička, nejstarší dítko a nejmilejší dráček Zuzanka. Nemůžu uvěřit, jak ten čas letí, už je to dva roky, co má náš život nový a mnohem plnější smysl. A to se přece musí pořádně oslavit! Na sobotu jsme tedy svolali babičky a dědečky, prababičku, strýčky a tetičky a v příjemné rodinné atmosféře jsme potřepali Zuzikovi tlapkou a popřáli k minivěnečku dvou let.

V den narozenin nám napadl snížek - krásný dárek!
Stihly jsme si uplácat sněhuláka, odpoledne už byl trochu
naměkko, do druhého dne skoro zmizel - byl tedy opravdu
narozeninový!

A jaké by to byly narozeniny bez dortu! Nad tím jsem začala přemýšlet, už když jsem uklízela nádobí po oslavě 1. narozenin, celkem dlouho jsem byla odhodlaná udělat dort s Krtkem, jenže poslední 2 - 3 měsíce Zuzanka přesedlala z posedlosti Krtkem na nekonečné opakované sledování Bolka a Lolka. Chvilku jsem teda uvažovala i o těchto dvou Polácích, ale nakonec jsem zůstala u původního záměru. Krtek je i tak pořád v kurzu :-) Korpus jsem zvolila ve stylu - krtkův dort, ale bez dlabání, aby šel potáhnout a nazdobit. Máslové plnky moc nemusím, navíc byla příjemná změna nepéct piškotové těsto. Plnku jsem nedělala šlehačkovou, ale tvarohovou.

Krtkův dort (na tento dort byla třeba dvojitá dávka)
2 žloutky 
100 g cukr krystal
100 ml olej
Vše vyšleháme, přidáme
1 PL rum
promícháme, pak přimícháme směs, kterou uděláme z:
180g polohrubé mouky
3 PL kakaa
1/2 balíčku prášku do pečiva
Nakonec vlijeme
125 ml mléka
a lehce vmícháme
sníh ze 2 bílků

Upečeme v kulaté formě na dort, já jsem měla průměr 26 cm, po upečení jedné dávky jsem zjistila, že to bude hodně nízké a musela upéct ještě jednu dávku (poslední dobou se mi to stává nějak často) :-D Než mi vychladly korpusy, připravila jsem si z fondánu ozdoby nahoru - Krtka, nápisy, kytičky, berušky atd.

Základem je všechno si pěkně rozkreslit, aby to ve výsledku
mohlo dopadnout úplně jinak :-) Tentokrát jsem se ale předlohy
celkem držela!!

První korpus - nestačil, muselo se připékat...

Je moc tenký!

Tak šup do trouby s druhou dávkou. Příště zrovna dvě dávky,
pak rozříznout :-)

Příprava fondánových ozdob mi s přerušováním
zabrala několik hodin, ale pro Zuzičku to stálo za to!

Jak mi vychladly korpusy a dopachtila jsem se s Krtkem, připravila jsem si tvarohovo-stracciattelový krém a naplnila si dortík.

Tvarohový krém do krtkova dortu
250 g tvaroh ve vaničce
1 zakysaná smetana
1 bílý jogurt
1 šlehačka ke šlehání - ušlehat zvlášť se ztužovačem šlehačky a pak přidat ke krému
1 čokoláda na vaření nastrouhaná na jemném struhadle
1 vanilinový cukr

Dovnitř mi vlezlo 3 a 1/2 banánu rozkrojeného podélně na poloviny. Krémem jsem potřela i vrch a boky, aby mi držela potahovací hmota. Ta měla být žlutá, ale barvy nějak neposlouchaly a zabarvily mi to do oranžova. Tak jsem přemýšlela, jak to aspoň trochu zachránit - měla jsem potahovací hmoty jenom tak akorát na tento dort. Nakonec jsem do té oranžové vmíchala zbytek zelené a vznikla aspoň trochu žlutá hmota... Ani tak jí ale nebylo dost, tak jsem pár odřezků nadrobila a připlácla z boku jako "hlínu", šak je to Krtek! :-) Myslím, že výsledek nebyl špatný...

Naplněný a potřený korpus se stracciattelovým krémem.

A tady už je konečný výsledek.

Na poslední chvilku jsem dodělávala ještě žížalky,
které máme rádi z dílu Krtek a flétna :-)

Naše oslavenkyně! :-*
Fu-fu!

A jedna rodinná fotečka.

Dort na řezu - fondán se rozpouštěl a vypadal (a dokonce
i trochu chutnal) jako karamel :-)

A samozřejmě že jsem chtěla svojí holčičce k narozeninám i něco ušít - jinak by to přece nešlo! Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, ale nakonec se mi nejvíc zalíbily kočičí polštářky, které jsem viděla někde na netu - Zuzanka začíná mít celkem pěknou sbírku kočiček plyšových, keramických, na tričkách, polštářky má taky ráda, tak jí přibyla do sbírky ještě dvojice čičin muchlacích :-) Maličké koťátko je dárek pro Zuzančinu kamarádku Leničku, která si ji odvezla dneska :-)

Spící kočičky a koťátko :-)

Mňau!

V pátek byly přípravy na sobotní oslavu v plném proudu, ale i tak jsme si večer našli s manželem čas a oslavili nejen Valentýna, ale hlavně 11. výročí začátku randění. Dostala jsem krásnou kytičku, uvařili jsme si kuřecí kapsy s pórkem a nivou a hranolkama, jako předkrm jednohubky se sýrovou pomazánkou rozpečené v troubě, k tomu dobré vínko, romantiš!! <3

Valentýnská tabule - chystám se ušít nějaké hezčí
prostírání! :-)

Pugétka od mého Kubíka...

Zapečené jednohubky - mňamka!

A výborná večeře, pochutnali jsme si! 

Tento víkend jsem si užila, nejradši totiž vařím, peču i šiju pro svoje nejbližší! Teď nabrat trochu sil a pustíme se znovu do šití, zakázek nějak přibývá, tak ať to všechno stihneme :-) Na závěr se s vámi podělím s radostí, že jsem si konečně trochu uspořádala svůj pečící šuplík - pomalu ho budu muset přejmenovat na Tescoma šuplík! Co je vlevo venku, jde do komory, nějak se mi šuplíček plní! :-D Nahoře je vidět nová forma s hvězdou a je tam i strunový kráječ na korpus, tak snad bude frčet podle představ! :-)

Pečící "Tescoma" šuplík pod troubou :-)

Krásný celý týden přeju!

Peťka